Vyrůstala jsem na venkově blízko Mělníka se 3 sourozenci a nikdo by v té době snad ani nepoznal, že jsem nevidomá. Řádila jsem jako normální vidoucí dítě a můj handicap snad ještě opepřil rozmanitost našich lumpáren. Rodiče mě podporovali v samostatnosti a odvaze. Moje maminka mi například zařídila adrenalinový zážitek, seskok s padákem, ke 14. narozeninám.
V našem domě vždy hrála hudba. Dědeček, Karel Sklenička, byl skladatel a varhaník a spolu s našimi rodiči nás vedli k lásce k hudbě. Náš dům byl plný hudebních nástrojů a když jsem dostala malé klávesy Casio ke 4. narozeninám, byla to láska na první poslech.
A proč nevidím? Moje diagnóza je hypoplazie očního nervu. To znamená, že oční nerv nedorostl, nedoputoval k mozku a nespojil se s ním. Zrakové centrum, oko, mám v podstatě v pořádku, ale nefunguje mezi nimi komunikace právě kvůli chybějícímu spojení.
Když mi bylo 11 let (2003) nastoupila jsem na Gymnázium a Hudební školu hlavního města Prahy (tehdy hudební větev Gymnázia Jana Nerudy v Praze), kde jsem studovala dva obory: klavír u MgA. Růženy Učňové a zpěv u MgA. Magdaleny Bělohlávkové. Škola byla zaměřená na klasickou hudbu a já se zamilovala do skladeb Debussyho, Beethovena, Mozarta.
O čtyři roky později jsem si vybojovala, že budu studovat klavír na Konzervatoři Jana Deyla a střední škole pro zrakově
postižené u MgA. Jany Köhlerové a druhý obor zpěv u MgA. Naděždy Ostřanské.
Následně jsem studovala klavírní hru na pražské HAMU pod vedením Prof. Ivana Klánského a Prof. Františka Malého. Během akademického roku 2018 -2019 jsem studovala v Helsinkách v rámci programu Erasmus na Sibeliově akademii pod klavírním vedením prof. Hanny Aho. HAMU jsem úspěšně dokončila v r. 2021 s titulem MgA.
Všem svých učitelům a školám bych chtěla poděkovat za vedení a podporu.
Od roku 2022 spolupracuji se svým bývalým spolužákem z Konzervatoře Jana Deyla, skladatelem Jakubem Novákem (Facebook). Vytvořil pro mě tři populární písně.
Již od miminka jsem členkou pěveckého sboru Gabriel, který založila moje teta již v r. 1989. Nejen že zde zpívám, ale hraju na klavír a občas mám tu čest některé písně dirigovat. Pokud by vás zajímalo, kde budeme s tímto sborem v nejbližších dnech koncertovat, klikněte sem.
Jednou měsíčně hrávám ve vinárně U Dvou přátel v Kunraticíh poblíž vysokoškolských kolejí Volha. Bývají to pátky či soboty od 19 do 22 h. Velmi často se strhne i vlna písní na přání. Pokud chcete strávit příjemný večer u skleničky vína s živou hudbou, je to akce přímo pro vás. Vstupné žádné, platíte pouze to, co k poslechu vypijete a sníte. Nejbližší hraní naleznete v sekci kalendář nebo zde: vinarnaudvoupratel.cz
Od roku 2002 spolupracuji s nadačním fondem Českého rozhlasu Světluška. Díky jeho podpoře jsem se mohla účastnit nejen televizních přenosů a gala koncertů, kde jsem si mohla zazpívat v duetech se zpěváky jako Tomáš Klus, Jiří Korn, Aneta Langerová, Lenny a další. Také jsem mohla být součástí projektu vzniku aplikace Relaxuj potmě (víc o projektu si můžete přečíst ZDE) a dalších zajímavých projektů a příležitostí.
V roce 2015 jsem měla tu čest být opět součástí koncertů Světlo pro Světlušku, které dramaturgicky připravuje pan Petr Král. Tentokrát jsem měla vystupovat s Miroslavem Žbirkou a doprovodit ho na klavír s jeho písní Fair Play (hrajeme v 64. minutě).
Byla jsem z toho na začátku trochu napjatá a nervózní, protože jsem věděla, že pan Žbirka je velmi náročný profesionál, který vyžaduje stejnou kvalitu a přípravu i od ostatních. Chtěla jsem ho doprovodit co nejlépe a tak jsem dlouhé hodiny trénovala. Stálo to za to, jakmile jsme dohráli, pan Žbirka mi řekl: „Tak citlivo ma už dlho nikto nesprevádzal“. To byla pro mě úleva a současně velké ocenění a potěšení.
Pan Žbirka rád překvapoval. O několik let později mě pozval na kávu, při které mi jen tak mimochodem řekl: „Složil som pre nás takú pesničku, ale neviem keby sa ti páčila…“ A to byl právě ten Čistý svět. Zážitky z natáčení ve studiu Abbey Road v Londýně i dalších koncertů v Praze a Bratislavě byly nádherné.
Absolutní sluch
Můj cit pro tón mi umožňuje vnímat hudbu v širším spektru. Dokážu například produkovat dvojhlasý zpěv takzvaný alikvotní zpěv, který používají mnichové v Tibetu pro své meditace, a rozpoznat druhy ptáků podle jejich zpěvu. Ale má to i své nevýhody. Např. pokud je klavír z technických důvodů podladěn, je to tak matoucí, že na něj nelze pohodlně hrát, nedá se už spolehnout na sluchovo-hmatovou koherenci zpětné vazby. Hmatám C a slyším H, je to k zbláznění 🙂
Finština
Mám ráda jazyky a především finštinu, které jsem propadla po přečtení Egypťana Sinuheta od finského autora Mika Waltariho. Maminka mi přeložila učebnici finštiny do Braillova písma a od té doby je finština v mém srdci. Studovala jsem 2 semestry ve Finsku v rámci Erasmu a ráda se tam vracím.
